Květen 2018

Metamorfóza

5. května 2018 v 15:52 | zranitelna |  ze života
Vracím se domů za světla lamp jako za starých časů se sluchátky v uších a myslím na všechny moje platonické lásky a i přes to všechno si tak nějak přeju, aby platonickými zůstaly. Láska si bere mnoho času a energie a mým nejlepším přítelem byl přeci jenom vždycky spánek. Vybavují se mi momenty, které se mi, nevím proč, vryly do paměti. Jako třeba, když si v zakasané košili do kalhot opřený o kuchyňskou linku prohlížel moji sbírku nožů a já si dělala srandu, že mě jimi zabije, a přitom by mi to ani nevadilo, být zabita jeho rukama. Prsty měl ztvrdlé od strun na baskytaře, což mě nějakým zvláštním a zvrhlým způsobem vzrušovalo. Nebo ten den, kdy foukal docela studený vítr, a já v sukni do pasu vystupovala z autobusu a on se do mě podíval tak hluboko, že mě polilo takové horko a zároveň vlhko a všechno to jen umocnil fakt toho, jak moc mladý byl a jak nevhodné bylo takové myšlenky vůbec mít...